3 hlavní vlivy na vývoj

Obecně se jedná o energeticky velmi výživnou kuchyni, jelikož je velmi často využíváno tuků jako například sádla. Na vývoj slovenské kuchyně působily během historie vlivy okolních států, geografická poloha jednotlivých regionů i hospodářská situace. Lekci vlastivědy máme za sebou, pojďme se si tedy dát něco na zub.

Předkrmy

Stejně jako u nás se na Slovensku za nejčastější předkrm považují polévky. Dříve (někdy i dnes) se polévky podávaly jako hlavní jídlo. Důkazem je doporučení servírování polévek s čerstvým chlebem či jiným pečivem.

Asi nejznámější a nejrozšířenější slovenskou polévkou je kapustnica (u nás zelňačka), jelikož zelí je na Slovensku k dispozici od pradávna doslova na každém rohu. Mladší generace nezasažené slovenskou řečí by si mohla mylně přeložit kapustnicu jako kapustovou polévku. Tradiční kapustnica se kromě ze zelí připravuje z trojího masa (hovězí, vepřové a uzené) a klobásy. Její obdobou může být například valašská kyselica, ve které kromě zelí a klobásy, dominují hříbky a brambory.

Tatranská cibulačkaTrochu z jiného soudku pochází tatranská cibulačka (vlastním způsobem připravovaná rovněž ve Francii), podávaná s rozpečenou bagetkou s roztaveným korbáčikem.

Hlavní jídla – tradice sama

Dnes již velmi těžko najdeme někoho, kdo by neznal tradiční slovenské halušky s brynzou – takzvané bramborové nočky s osmaženou slaninou a s přelivem z brynzy a kysané smetany. Velmi jednoduchý avšak stále oblíbený a vyhlášený recept. 

Další typickou slovenskou specialitou mohou být lokše, které se rovněž připravují i na Moravě, kde se nazývají přesňáky nebo patenty. Jedná se o bramborové placky z předem uvařených, vychladlých, a následně nastrouhaných brambor, které se smíchají s moukou, a poté se na sucho opékají. Lze je připravit ve slané i sladké variantě. Tradičně se lokše podávají se smaženými husími játry. Sladkou variantu bychom uvítali spíše jako dezert, slanou můžeme někdy považovat i za předkrm. Dalším pokrmem z bramborového těsta jsou například pirohy připravované taktéž na sladký i slaný způsob.

Dezerty a sýry

Jako dezert se mohou podávat již výše zmíněné lokše na sladký způsob, a to například s povidly nebo s mákem. Dále se připravují dezerty, jako jsou medvedie labky, tradiční skalický trdelník či mačacie oči. To je ale jen malý výčet z toho, co mají v zásobě naši slovenští příbuzní.

Ač by se to nemuselo na první pohled zdát, Slovensko je typické tradiční výrobou sýrů. Nejznámějším bude nejspíše výše zmiňovaná brynza – sýr vyráběný z hrudkovitého sýru z ovčího mléka či z kombinace ovčího a kravského mléka. Dalším velice známým sýrem je oštiepok – pařený uzený sýr lahůdkového typu. Parenica je taktéž slovenská sýrová specialita, typická tvarem stočeného pásku, která se vyrábí na uzený i neuzený způsob. Nesmíme opomenout ani tradiční pletené korbáčiky, vyráběné rovněž i v uzené variantě.

Halušky z kynutého těsta nasladkoHalušky se samozřejmě připravují na více způsobů – zkuste třeba  halušky z kynutého těsta na sladko.

Nápoje – od žinčice přes pivo až po borovičku

Typickým nealkoholickým nápojem je žinčica, která je vyráběna z ovčího mléka a často podávaná k haluškám s brynzou. Mezi nejoblíbenější nealkoholické nápoje patří Kofola, jejíž výrobní závod sídlí na Slovensku.

Stejně jako u nás je na Slovensku velmi hojně podáváno pivo, Slováci se mohou pyšnit Zlatým bažantem, Šarišem nebo Smädným mnichem. Za povšimnutí stojí i pěstování vinné révy, z které se vyrábí kvalitní víno. Štamgasti nepohrdnou panákem domácí borovičky, která je na Slovensku oblíbená stejně jako na Moravě slivovice. V chladném horském počasí na úpatí Tater zahřeje panáček tatranského čaje. Slušností je na přivítanou při pozvání donést láhev některého z alkoholických nápojů a při odchodu se řádně rozloučit – tím pádem se loučíme i s naší cestou napříč slovenskou kuchyní.