Zavařování bez cukru

Děsí vás množství cukru, které se při zavařování spotřebuje? Jde to i bez něj. Místo cukru přidejte do ovoce špetku soli; z ovoce překvapivě “vytáhne” sladkost a zároveň působí jako konzervant. Tímto způsobem je pochopitelně lepší zavařovat přirozeně sladké ovoce; kde nic není, ani sůl nic nevytáhne. Počítejte s tím, že bez cukru mívá zavařenina tmavší barvu a o dost tekutější konzistenci.

Na doslazení můžete do džemu přisypat i hrst hrozinek, nebo použít jiná přírodní sladidla, jako je med (s medem opatrně, aby nepřebil chuť ovoce) či koncentrovaná ovocná šťáva.

Koření pro chuť i vůni

Kombinace ovoce se zajímavými bylinkami, kořením a alkoholem nabízí ideální příležitost, jak vykouzlit zavařeninu, která je charakteristická právě pro vás. Takové marmelády jsou perfektní i jako dárek - jde totiž o chuť, kterou v obchodě nenajdete...

Vyzkoušejte třeba následující kombinace:

  • Švestky s kardamomem a portským vínem
  • Meruňky či broskve s vanilkou
  • Nektarinka s limetkou
  • Hrušky s rumem a zázvorem
  • Jablka s rozmarýnem a javorovým sirupem
  • Jahody s tymiánem nebo bezinkami

malinova zavareninaJako neobvyklá ingredience mohou posloužit také chilli papričky (skvělé jsou v pomerančovém džemu) nebo hrst černého nebo zeleného čaje. Inspirovat se můžete i v Albertu v kuchyni, kde najdete mimo jiné recept na malinovou zavařeninu s čerstvou mátou a třešňovou se snítkami levandule.

Pozor: Pokud přidáváte do zavařeniny vlnky citrusové kůry, oloupejte je na tenké plátky, aby neobsahovaly bílou vnitřní dužinu; je totiž velmi lehká a kůra by v džemu vyplavala až ke hladině.

Ovocné směsi

Skvělé jsou i zavařeniny z více různých druhů ovoce. Tradiční je například směs sladších plodů,  jako jsou jahody či broskve, s kyselou rebarborou. Při míchání druhů je potřeba dát si pozor na obsah pektinu, který ovlivňuje konzistenci džemu; o tom jaké ovoce je bohaté na pektin, jsme si řekli více v minulém díle. 

Jahodovorebarborový džem

V rámci jednoho druhu ovoce se ze stejného důvodu často používá kombinace zralých a méně zralých plodů; pektin a kyselost, které jsou při zavařování velmi důležité, se totiž zráním ztrácejí. Když tedy smícháme například 1/4 méně zralých jablek se 3/4 zcela zralých, je výsledek lepší, než kdybychom zavařili jen zralé ovoce; nedozrálá jablka dodají pektin a kyselost, zatímco ta zralá přinesou “do manželství” skvělou chuť a barvu. Nedozrálé jablko plné pektinu můžete jako pomocníka pro zahuštění nastrouhat i do jiné ovocné směsi.

Studená varianta

Ano, jde to i bez vaření! V Albertu v kuchyni můžete nalistovat třeba recept na nevařený džem z černého rybízu, zakápnutý rumem – ideální pro toho, komu se nechce stát za horkého dne u rozpálené plotny. Studená zavařenina je časově náročnější na přípravu a místo spíže se skladuje v chladničce, kde v pohodě vydrží půl roku i déle. Černý rybíz je pro tento způsob přípravy ideální – dobře tuhne i bez přidané želírovací látky, protože je bohatý na pektin a je snadné jej rozmixovat pěkně najemno. Za syrova navíc nepřijdete o vitamin C, kterého je v rybízu plno.

Kdo si počká…

A doporučení na závěr? Není třeba panikařit, pokud vaše zavařenina není hned po nalití do sklenic tak hustá, jak jste si představovali. Džem se může usazovat i pár dní, než jeho konzistence zcela zhoustne. A pokud se zahuštění nedostaví, nezoufejte – můžete jednoduše otevřít sklenice, nalít džem zpět do hrnce a samostatně přidat pektin. Až si budete v zimě pochutnávat na toustech se zlatou meruňkovou marmeládou, budete rádi, že jste to nevzdali!