Z tašky rovnou na pánev

Pamatujte, že jakoukoliv zeleninu nebo ovoce musíte doma před použitím umýt nezávisle na tom, zda ji budete tepelně upravovat, či nikoliv. Umytou zeleninu nechte okapat, osušte nebo můžete použít odstřeďovače, které z vaší zeleniny odstředí veškerou vodu. Tu pak jednoduše z mísy vylijete a se zeleninou můžete dál pracovat, například nakrájet.

Nakrájím to všechno na kostičky

Ať už máte jakoukoliv představu o designu výsledného pokrmu, který chcete připravit, musíte pamatovat na důležitou věc. Nemůžete všechny druhy zeleniny při stejné úpravě krájet na stejně velké kousky.

V podstatě je jedno, jestli raději preferujete proužky před kostičkami. Jde pouze o to, že například mrkev se upravuje mnohem déle než třeba cuketa. Proto je logicky nutné, aby kousky mrkve byly výrazně menší než kousky cukety. Tuto situaci můžete zčásti vyřešit i tak, že jednoduše přidáte v tomto případě cuketu na pánev či gril později. Tím docílíte, že oba druhy budou hotové ve stejnou dobu.

Při smažení olej musí téct proudem

Stejně jako při krájení je tomu tak se schopností vstřebávat olej. Nelze jednou smažit lilek a podruhé kořenovou zeleninu a použít v obou případech stejně množství oleje. Zpravidla platí, že měkká zelenina snese mnohem více oleje a všeobecně tekutin než tvrdá zelenina. Konkrétně například lilek snese mnohem více oleje než třeba mrkev nebo petržel.

Myslete také na to, abyste pak při konzumaci nezjistili, že vaše zelenina chutná jen po oleji, jak je jím nasáklá. Všeho používejte s citem.

 

Dám na pánev kopec zeleniny, ať je toho hodně

Máte velký hlad? Nebo vám běhá po domě tucet hladových krků? Zaplnit pánev kopcem zeleniny určitě není řešení. Ba naopak ještě si přihoršíte. Zelenina na pánvi potřebuje prostor. Jednak by vám trvalo strašně dlouho, než by byly veškeré kousky hotové, a jednak se vám nepodaří zeleninu osmažit rovnoměrně. Některé kousky mohou být spálené, druhé syrové.

Je lepší si to rozvrhnout a smažit raději na etapy. Uvidíte, že se vám podaří mnohem rychleji nakrmit všechny hladové krky, a hlavně že vaše zelenina bude vypadat a chutnat tak, jak má.

Raději mírný plamen, ať se to nespálí

Tím se dostáváme k další velmi časté chybě. Pánev musí být v každém případě dostatečně rozpálená. Měla by mít zhruba 400 – 450°C. Jen tak docílíte toho, že bude zelenina na povrchu zkaramelizovaná neboli lehce nahnědlá a uvnitř uvařená a stále křupavá. Pokud to necháte na mírném plameni, bude kašovitá a nebude nahnědlá. Dejte zejména pozor u měkké zeleniny, jako je lilek nebo cuketa. U nich to lze lehce zkazit.

Kouknu na TV, zatímco se to osmaží

U smažení zeleniny máte na výběr. Buď smažit zeleninu a tu chvilku u toho vydržet nebo koukat na televizi. Nelze tyto činnosti sloučit dohromady. Tedy pokud nemáte televizi v kuchyni přímo před nosem. Pak by se o tom dalo polemizovat. Nicméně klíčové je věnovat se zelenině při smažení. Jinak by se vám mohlo stát to, že budete mít kousky zeleniny nahnědlé a zkaramelizované pouze z jedné strany. A to přeci není žádoucí.

Věříme, že vám pár našich rad ze Školy vaření opět pomohlo a že se z vás pomalu ale jistě stávají domácí profesionálové.