Není rýže jako rýže

Rýže je obilovina z rodu lipnicovitých, která se zpracovává pro její obilku. Nejčastěji pořídíte loupanou rýži. Přestože se ve slupce nachází spousta potřebných látek, v samotné rýži je jich rovněž dostatek. Ale například rýže parboiled se zpracovává speciálním způsobem pomocí tlaku, při němž spousta důležitých látek přechází ze slupky do jádra obilky.

Existuje až 10 000 různých druhů rýže, z nichž si vyjmenujeme pouze ty základní. Nejčastěji dělíme rýži podle tvaru obilky – dlouhozrnná, se středně velkými zrny, krátkozrnná a kulatozrnná, z nich potom vycházejí další druhy, které jsou typické pro určité pokrmy.

Dlouhozrnnou rýži používáme nejčastěji při přípravě typicky českých pokrmů při vaření a dušení jako přílohu. Mezi dlouhozrnnou rýži řadíme rovněž rýži basmati, která pochází z oblasti Indie a Pákistánu a vyniká svou typickou vůní, chutí, menším obsahem škrobu a větším obsahem nutričně důležitých látek. Je vhodná jako zdravá výživa, pro diabetiky i pro hubnutí. Rýži basmati naleznete například v exotickém kuřecím karí s mangem. Dalším druhem podobným rýži basmati je jasmínová rýže, která je trochu lepivější – lze ji jíst hůlkami, díky čemuž je také nepostradatelnou součástí čínské kuchyně.

Rýže se středními zrny je mírně lepkavá, kratší a kulatější než rýže dlouhozrnná.
 
Mezi krátkozrnné rýže řadíme italské rýže arborio či carnaroli, které využíváme při přípravě krémového italského rizota, můžete vyzkoušet jednoho z jejich zástupců - pečené italské rizoto. Dále sem řadíme japonskou rýži nishiki, která je v japonsku využívána především jako součást hlavních jídel a zároveň při přípravě světově známého pokrmu sushi. Existuje mnoho druhů sushi, z nichž určitě vyzkoušejte například nigiri sushi, maki sushi s uzeným lososem a avokádem či temaki sushi. Tyto druhy rýže obsahují vyšší obsah škrobu, jsou tedy více lepivé, a tím pádem vhodné pro přípravu těchto porkmů.

Kulatozrnná rýže je často využívána ve Španělsku při přípravě paelly, dále při přípravě různých kaší a nákypů, jelikož obsahuje velké množství škrobu.

Znojemská omáčkaTypicky českým zástupcem pokrmu, kde se rýže vyskytuje jako příloha, je znojemská omáčka.

Odkud rýže pochází?

Historie pěstování rýže sahá až do období kolem 4 500 př. n. l. do oblasti dnešní Číny a Indie. V těchto částech je rýže dodnes na prvním místě na jídelním stole. Do Evropy se rýže dostala až kolem roku 1 000 n. l., trvalo tedy téměř 5 500 let, než Evropané poprvé ochutnali tento asijský poklad. K nám se rýže dostala až v 16. století ze Španělska. Díky příchodu rýže do Evropy i tak v poměrně brzké době se stala rýže nedílnou součástí mnoha tradičních národních jídel jednotlivých evropských kuchyní.

Thajské kari s jasmínovou rýžíVoňavá jasmínová rýže má své nezaměnitelné místo v thajské kuchyni. Důkazem je thajské karí s jasmínovou rýží.

Zdravé účinky

Rýže se skládá z přibližně 70% sacharidů, 10% bílkovin, 10% vlákniny, 5% minerálních látek, 2% tuků a z vitamínů skupiny B. Je lehce stravitelná a nepůsobí plynatost, je tedy vhodná mimo jiné pro osoby s žaludečními či střevními potížemi. Rovněž pomáhá pro správnou funkci metabolismu. Dále je rýže dobrým zdrojem bílkovin, obsahuje totiž 8 esenciálních aminokyselin. Rýžový škrob trvale uvolňuje do krve glukózu, čímž reguluje množství cukru v krvi, proto se rýže hodí i do stravy pro diabetiky. Mimo to neobsahuje cholesterol ani lepek, tudíž patří mezi potraviny, které konzumují osoby dodržující bezlepkovou dietu.