Vaříme na pivu i medovině

Víno bylo dříve výsadou šlechtických pohárů; kvalitní víno se totiž muselo dovážet a bývalo náležitě nákladné. Pivo a medovina byly mnohem dostupnější a často se používaly i při vaření. Nešlo ovšem o pivo, které známe dnes; bývalo hustší, téměř jako kaše, a často se konzumovalo ohřáté.

Pivní rarášci s bramborovou kašíTIP: Děti ocení recept se středověkou inspirací. Připravte jim něco tak trochu neobvyklého: párky zapékané s pivní omáčkou! A pokud máte chuť spíš na drůbež, můžete vyzkoušet lahodné Pivní rarášky s bramborovou kaší. Na zdraví!

A teď budete jíst mátu!

Rozkazy tehdejší hradní vrchnosti se někdy překvapivě odrážejí i na dnešním jídelníčku. Anglická královna Alžběta I. například v šestnáctém století vydala příkaz, že poddaní mohou jíst jehněčí maso pouze s omáčkou z hořkých bylin. Chtěla totiž, aby se v zemi chovaly ovce pro vlnu, ne pro maso, a zvyšoval se počet stád. Poddané však od křehkého jehněčího příliš neodradila; výsledkem byla mátová omáčka, která se tradičně vaří z jemně nasekaných mátových lístků máčených v octu. K jehněčímu i přes svou hořkou chuť nerozlučně patří už celá staletí a v anglických restauracích si ji můžete objednat dodnes.

TIP: Vyzkoušejte to naopak nasladko! Pečená medová kachna s jablky a sušenými švestkami je pokrm hodný královské tabule a dětem bude určitě náramně chutnat.

Balíček s překvapením

Bohatá šlechta si mohla dovolit úplně jiné dobroty, než chudáci v podhradí. Nadívané maso a drůbež všeho druhu se na majetných stolech objevovaly velmi často; značná část domácího zvířectva se chovala pro maso a většina masa se prodávala do měst.

TIP: Uvařte si s dětmi “zámecký” oběd s opravdu neobvyklou kombinací chutí: Kuřecí prso nadívané povidly a obalené v parmské šunce! Příprava je jednoduchá a kuřecí balíčky vypadají na talíři velmi efektně.

Koření jen pro pány

V černých kuchyních na hradech a zámcích dodnes najdete pánve s odvodnými stružkami a důlky; do nich se zachytávalo koření, které bylo v té době velmi drahé, a proto je kuchaři znovu používali několikrát při přípravě různých pokrmů. V bohatých domácnostech se totiž kořenilo co nejvíc; hostům se tak dávalo najevo, že “my si to můžeme dovolit”!

Chudí lidé si museli poradit jinak, a také, že si poradili: Pěstovali petržel, cibuli a planý česnek, trhali kopr, šalvěj a kmín a sbírali jalovcové bobule. Ty se náramně hodily třeba k přípravě upytlačené zvěřiny…

lahvičky ochucených olejůTIP: Abyste koření stejně jako za starých časů využili na maximum, zkuste s dětmi připravit lahvičky ochucených kořeněných olejů. Krásně vypadají a jsou perfektní i jako dárek!

Placky, placky, placičky

Křesné placky, lokše, přesňáky… Smažené placky bývaly na středověkém jídelníčku prakticky všudypřítomné, alespoň mezi služebnictvem a v podhradí, tedy v nemajetných domácnostech. Nejen proto, že šly udělat ze základních surovin a s jejich pomocí se daly chytře využít zbytky z předešlého dne, ale zejména proto, že skvěle chutnaly.

TIP: Zbyly vám vařené brambory od oběda? Udělejte si k večeři lokše s mákem: Vypracujte z brambor, mouky a soli tenké placky, opečte nasucho na pánvi, potřete sádlem a posypte mákem a cukrem. Děti se budou olizovat dnes úplně stejně jako ve středověku!