„Přijeďte v pondělí, a uvidíme, snad už bude něco venku. Anebo v pondělí nejdřív zavolejte a domluvíme se," říká nám do telefonu Rudolf Ponca ze slovenské firmy Asparagus, která se pěstováním a prodejem chřestu zabývá už devatenáct let. Pondělí je pro nás kvůli uzávěrce šibeniční termín, říkám si. A to se teprve budeme domlouvat, kdy si sběr vyzkoušíme na vlastní kůži. Je mi ale jasné, že přírodě prostě neporučíme.

Pěstování chřestu

Firma Asparagus pěstuje bílý chřest, který roste zahrabaný v brázdách – chráněný před světlem (zelený chřest naopak roste na rovných záhoncích a výhonky jsou delší dobu vystavené světlu).

Chřest má čas

„Tak co, jak to vypadá?“ vyhrknu v pondělí do telefonu. „Zatím nic. Ale nebojte se, nějak to vymyslíme, my sami potřebujeme začít sbírat, za chvíli začíná prodej,“ uklidňuje mě Rudolf Ponca. Nakonec se domlouváme na čtvrtek. Z Prahy vyjíždíme po šesté hodině ráno, kousek za Brnem naše napětí roste a za cedulí Veľké Leváre už skoro nedýcháme. Naše obavy se ovšem vyplňují – chřest je v klidu, ale v podzemí.  Špargľa, jak Slováci chřestu říkají, si prostě dává na čas. „Je to velmi náročná plodina na pěstování i ošetřování. S chřestem je to hotová věda a těžko se dá popsat,“ říká nám na omluvu 39letý Rudolf Ponca, který u firmy Asparagus pracuje od jejích začátků.

Velký návrat

Vracíme se až v sobotu. A s úlevou zjišťujeme, že výhonky chřestu mezitím doslova zaplavily celé pole. Momentálně neznám nic krásnějšího. Přicházejí první brigádníci – každý má svůj nožík a hbitě pracuje. Já zatím zůstávám pozadu, ještě nemám ten správný grif, chřest donekonečna očichávám, zkouším přepůlit, olizuji vytékající šťávu... A už po půlhodině cítím záda. Na poli se odřezávají všechny výhonky delší než třicet centimetrů, a když sezona vrcholí, sběrači klidně zůstávají na poli až do soumraku. „Denní úroda je zhruba sto kilogramů nevytříděného chřestu, do prodeje putuje zhruba polovina,“ říká Rudolf Ponca. Pyšný je hlavně na to, že firma Asparagus na trh distribuuje chřest nasbíraný ten den, maximálně čtyřiadvacet hodin starý. „Chřest od nás je tedy stoprocentně čerstvý,“ říká. A právě takový si můžete od poloviny dubna do konce května koupit i v Albertu. A jak poznáte, že je absolutně čerstvý? „Dobrý chřest se pozná podle toho, že nelze ohnout, ale naopak ihned praskne. Je křehký a šťavnatý. Starý chřest má výrazné hnědé skvrny na slupce,“ říká nám Rudolf Ponca.

Balení chřestu pro Albert

Chřest se ze všech polí převáží do centrály ve Veľkých Levárech, kde se čistí a balí. Odtud se ihned distribuuje ke všem odběratelům.

Za vším hledej semínko

Firma Asparagus pěstuje chřest na celkové ploše 400 hektarů. Menší pole jsou v obcích Kúty, Nové Zámky a Imeľ a dvě největší – stopadesátihektarové v Maďarsku a ve Veľkých Levárech. Tam se veškerý chřest i čistí, třídí, balí a distribuuje k prodejcům. „Chřest si pěstujeme ze semínek, zhruba za dva roky vypěstujeme sazenice, které pak vysadíme a za další dva roky poprvé sbíráme výhonky. První rok se sbírají výhonky pouhých pět až šest dní, aby se rostlina neponičila. Naplno, tedy čtyřicet až pětačtyřicet dní, se sklízí až v pátém roce, přičemž životnost porostu je právě pouhých pět až šest let,“ vysvětluje nám Rudolf Ponca. Ptám se ho, zda věří, že je chřest afrodiziakum. Jen mávne rukou. „Pro mě je to hlavně dřina,“ říká s úsměvem. „No ale takový chřest na másle s nivou anebo chřestový koláč z listového těsta se slaninou a smetanou anebo klasika: chřest s holandskou omáčkou, to jsou úplné lahůdky,“ zasní se Rudolf Ponca. A je jasné, že chřest je nejen afrodiziakum.

​Víte, že láska prochází žaludkem? Přečtěte si více v našem článku Spojenci lásky - přírodní afrodiziaka.