Italská kuchyně je považována za jednu z nejlepších kuchyní vůbec. Důkazem je její rozšířenost a popularita po celém světě. Každý chce někdy doma zažít trochu té „Itálie“, zůstáváme ale samozřejmě pořád v kuchyni. Charakterizuje ji jednoduchost a zároveň pestrost jídel, která nejsou ve většině případů příliš energeticky náročná. V letních měsících, kdy člověk přes den převážně pije a sem tam něco sezobne, se nějaké to italské „meníčko“ více než hodí.

Co je kouzlem Itálie?

Používané suroviny se nijak zvlášť neliší od zbytku zemí v oblasti Středomoří. Přesto některé jejich kombinace jsou typické pouze pro Itálii. Samozřejmě se nejedná o jednotvárnou gastronomii, mezi jednotlivými regiony panují totiž i větší rozdíly, než by se na první pohled mohlo zdát. Příprava italských pokrmů je často nenáročná, také díky tomu se stala tak populární.

Mezi nejčastěji používané ingredience řadíme těstoviny, rýži, olivový olej, česnek, bylinky (bazalku, rozmarýn, oregano…). Samozřejmě sem nepochybně patří maso, jehož dominantním druhem je maso telecí, dále jehněčí, vepřové nebo skopové. Jelikož se jedná o přímořskou zemi, na jídelním stole mají své místo i ryby a plody moře. Důkazem, že se italská kuchyně považuje za lehkou, je hojnost využívání zeleniny, nejčastěji rajčat (i rajčata sušená), okurek, lilků, cuket, oliv a dalších.

Těstoviny – Pasta

Není třeba zmiňovat, že se bavíme o těstovinové velmoci. Vynalézavost Italů se v tomto případě velmi vyznamenala, jelikož existuje nesčetné množství tvarů těstovin, které mohou mít i různé barvy (například černou po přidání sépiového barviva). Těstoviny dělíme na suché a čerstvé, přičemž suché jsou trvanlivé oproti čerstvým, které vydrží v chladu jen několik dní. V Itálii se těstoviny vaří pouze způsobem „al dente“ – tedy tak, aby se daly kousat, ale zároveň nesmí být moc tvrdé. Ze všech druhů bychom mohli jmenovat ty nejznámější, které jsou u nás běžně dostupné: špagety, penne, tagliatelle, fusilli, ravioli, lasagne nebo gnocchi.

Špagety carbonaraLegendární špagety carbonara servírujte, sotva je připravíte. 

Pizza - placka, která obletěla svět

Pizza se stala celosvětovým fenoménem jednak díky své jednoduchosti a také díky všestrannosti surovin, které na pizzu můžete použít. Pizzu, jak ji znáte z italských restaurací, si doma připravíte jen stěží, jelikož se ideální teplota na pečení pohybuje kolem 300°C. Této teploty lze však dosáhnout například v kulovém grilu s víkem a regulátorem teploty. Ale nezoufejte – i pizza, kterou upečete doma ve své troubě, bude mít skvělou chuť.

Florentska pizzaNevíte, co přidat na těsto? Zkuste třeba Florentskou pizzu.

Příprava pizzy je velice jednoduchá. Na těsto je potřeba pouze mouky, droždí, špetky soli, vody a olivového oleje. Po smíchání surovin vznikne těsto, které je nejlepší nechat 24 hodin uležet v chladničce. Dále budete potřebovat rajčatový základ (sugo di pomodoro) a mozzarellu. Základ vytvoříte osmahnutím cibulky s česnekem a mrkví, poté přidáte loupaná rajčata a vaříte přibližně 30 minut. Po vychladnutí dochutíte solí, pepřem a čerstvou bazalkou. Po rajčatovém základu a mozzarelle můžete na pizzu přidat to, co je vaší chuti nejbližší od různých druhů šunky a sýrů, přes houby, olivy, vejce, až po nejrůznější zeleninu nebo například špenát.

Rissoto

Italské rissoto se od toho našeho už od základu zásadně liší. Používá se speciální druh kulatozrnné rýže arborio, která se vaří v postupně přilévaném vývaru, přičemž se před vývarem rýže zalije trochou bílého vína, které se nechá odpařit. Tento druh rýže má schopnost absorbovat tekutiny a rozkládat škrob. Rissoto by se mělo podávat ihned, protože s odstupem času již nejsou jeho vlastnosti ideální. Stejně jako u pizzy lze rissoto připravit na velké množství způsobů za použití různých ingrediencí, jako je kuřecí maso, krevety, rajčata, žampiony, špenát, jarní cibulka, jahody a další.

Pokud byste si rádi připravili doma některé z italských pokrmů, můžete zkusit několik tipů, které jsme pro vás přichystali v článku Pod pokličkou italské kuchyně.